Jdi na obsah Jdi na menu
 


TATRA 111

Tatra T 111 VN (1955)

Tatra 111 je přímým nástupcem Tatry 81, která byla vyvinuta v roce 1938 a měla sloužit k zachránění automobilové výroby v Kopřivnici. Tatra 81 měla mohutný třínápravový podvozek s vodou chlazeným osmiválcovým motorem o objemu 12 646 ccm (14 726 ccm), o výkonu 160 koní. Všechny nápravy byly poháněné, čtyřstupňovou převodovkou opatřenou redukcí a uzávěrkami diferenciálů. Byla opatřena tlakovzdušnými brzdami Tatra-Knorr, zadní náprava byla zdvojená. Pohotovostní hmotnost činila 8 000 kg s užitečným zatížením 6 500kg. Její maximální rychlost činila 65 km/hod.

Během války na ruské frontě, byli značně znevýhodněny automobily s vodou chlazenými motory, které i během krátkých odstávek zamrzali. Další problém byl u jednotek Romelovy armády, která se potýkala pro změnu s nedostatkem vody. A proto byly v roce 1943 objednány speciálně upravené T 81, které měly být opatřeny novým motorem V 910, který byl původně zkonstruován pro osmikolový transportér T 103. Tyto vozy měly již nové typové označení T 6500/111.

Motor T 910 musel projít několika technickými úpravami. Upravený motor měl jednoduché ventilátory v přední části, pro každou řadu válců zvlášť. Měl vrtání 110 a zdvih 130 mm, objem válců tedy činil 14 825 ccm s výkonem přesahujícím 210 koní. Vzhledem k nízké životnosti motorů byly sníženy otáčky, takže i výkon na 200 koní při 2 000 ot/min.

Motor měl rozvod OHV a byl opatřen přímým vstřikem paliva, zajištěným dvěma spřaženými čerpadly, vždy pro jednu řadu válců. Vysoký výkon motoru, ale nestále snižoval životnost, takže došlo k poslednímu snížení výkonu na 180 koní. V roce 1952 byl motor modernizován a nový typ T 111 A měl nově vyřešen spalovací prostor.

Za zmínku stojí i to že Tatra 111 byla zkonstruovaná bez použití nedostatkových materiálů. Byla používána především stavební ocel namísto strojní. Během své dvacetileté existence doznala T 111 několika změn, nejvýraznější byla změna kabiny z původní dřevofíbrové na po válce montovanou plechovou s dřevěným rámem, šikmým sklem, opatřenou uvnitř širokou lavicí s odklopným opěradlem použitelným jako závěsné lůžko.

Valníky typu 111 R už měly celokovovou kabinu, obdobné konstrukce jako T 128 s čelními vyklápěcími okny, která měla negativní sklon. Tato kabina se samozřejmě využívala i u jiných modifikací. Za dvacet let existence se neměnily základní parametry podvozku. Rozchod předních kol byl 2080 mm, zadních s dvojmontáží 1800 mm a rozvor náprav 4175 + 1220 mm, platné pro většinu vyrobených T 111, některé jiné provedení měly jiné rozměry. Ani motorová kapota, blatníky i narazník nedoznaly velkých změn.